čtvrtek 5. prosince 2013

Namkhai Norbu: Úvod do projektu Dzamling Garu

Ahoj všem, přepsal jsem a přeložil nedávný Rinpočheho projev z inaugurace Dzamling Garu [Update: Díky Katce D. za korektury]:

VIDEO:


16. 11. 2013

Dobrý den všem a všude,

včera jsme otevřeli Dzamling Gar zde na Tenerife, a dnes v tom pokračujeme. Chceme, abyste porozuměli tomu, co je to Dzamling Gar. Musíme si jako celá dzogčhenová komunita pamatovat, že následujeme velmi drahocennou nauku, nazývanou dzogčhen - jednu z nejstarších nauk, která na této Zemi existuje. Tak se to dozvídáme v Dra Taldžur tantře - jedné z nejstarších nauk tanter. To tu podrobně vysvětlovat nebudu, ale co se z této nauky předává: Není to jen o udržování nějaké tradice či omezené duchovní stezky. Je to o tom porozumět tomu, že jsme lidské bytosti, mnohem chytřejší než zvířata. Takže v tomto případě se učíme porozumět tomu, jaký je náš stav, jak můžeme žít a studovat v rámci okolností. To je hlavní bod nauky dzogčhenu.



Když jsem začínal učit nauku dzogčhenu, předal jsem právě toto. Samozřejmě na relativní úrovni integrujeme všechno - různé druhy praxí, púdža apod. Ale vždy vysvětluji, že to není hlavní bod v nauce dzogčhenu. V nauce dzogčhenu je hlavním bodem porozumět tomu, co to je dzogčhen. Dzogčhen je skutečným stavem jedince, takže musíme porozumět jaký je tento stav a snažit se v tomto stavu spočívat.

Když jsme v tomto stavu, a trénujeme se a aplikujeme vše v našem životě, nazýváme to evolucí. Odpovídá to tomu, jaká je situace v naší dimenzi. Toto je principem komunity dzogčhenu. Na této Zemi máme několik kontinentů, na nich je řada národů a mnoho omezených míst.

Pokud nemáme cestovní pas, nemůžeme všude cestovat. Máme takováto omezení. Ale přirozeností všech lidských bytostí je být za těmito omezeními. Proč ta omezení máme? Protože nespočíváme v naší pravé přirozenosti. Žijeme v omezené společnosti a tohle je v našem stavu nezbytné. Musíme to respektovat a pracovat s tím, dokud jsme lidmi.

Ale musíme porozumět tomu, jaká je skutečná přirozenost. Máme-li poznání toho a respektujeme relativní stav věcí, nemáme příliš těžký život. Pokud si nejsme vědomi toho, co je naší pravou přirozeností a vidíme to vše kolem sebe, tak tomu vážně uvěříme. I drobné problémy se pro nás mohou stát velmi těžkými. Rozumíte tedy, co je principem dzogčhenu.
Lidé, kteří mají tento druh poznání evoluce, jej musí předávat do budoucnosti všem bytostem. To je základem přinášení míru světu.

Mnoho lidí mluví o tom, že potřebujeme světový mír. Pak děláme velká setkání, kde se mluví o tom, jak je mír pěkný, ale když konference skončí, nic se nestane. To není způsob, jak dosáhnout míru. Způsob, jak dosáhnout míru je, že se jeden po druhém vyvíjíme: to je evoluce.

Musíte rozlišit, jaký je rozdíl mezi evolucí a revolucí. Revoluce znamená, že věříte něčemu venku, nevědomi si naší pravé přirozenosti. A pak změníte a upravujete něco a tlačíte na to, aby se to změnilo. Evoluce znamená, že vstupujete do své skutečné přirozenosti a poznání. To platí pro Buddhovu nauku súter, nejen nauku dzogčhenu. Existují velmi důležitá slova Buddhy, která skutečně korespondují s tím, jaký je smysl evoluce. (Buddha) Říká: "sami jdete příkladem, tak nevytváříte problémy druhým, a respektujete druhé". Například když vás někdo urazí, nemáte to rádi. Když se to naučíte, nebudete urážet druhé, protože to druzí lidé nemají rádi.

Takže, evoluce začíná prvním krokem, a tím je každý jedinec. To neznamená, že si myslíme, že jsme "jedničky" ve smyslu, že jsme důležitější - to není evoluce, ale egoismus. Jde o to, že pokud není první krok, nejsou ani druhý, třetí, ... miliontý krok. Každý jsme prvním krokem. Víme to, takže můžeme změnit především a nejprve svůj vlastní stav.

Když máme s někým nějaké problémy, tak s naším egem se domníváme, já jsem ten nevinný - ten druhý je ten vinný, a snažíme se tohle vysvětlit a přesvědčit o tom druhé. Tohle je cesta revoluce.

Buddha učil, "vše je vzájemně závislé". Pokud mám s někým problém, tak se to děje i mně, protože všechno je na sobě závislé a jsem s tím spojený. Pokud jsem nevinný, jak to že mám s druhým nějaký problém? Takže v tomto případě potřebujeme evoluci: pozorujete sebe, a máte-li problémy a napětí, uvolníte je v sobě.

Nepřesvědčíte snadno druhé lidi: druzí mají silné ego. Pokud to ukážete na příkladu své vlastní evoluce, inspirujete druhé, aby se také osvobodili. Pokud někoho nutíte, tak je to revoluce.

Takže vidíte, že v dzogčhenové komunitě máme všichni praktikující tuto zodpovědnost za všechny lidské bytosti. To je naše poznání a porozumění. To dodržujeme a jdeme kupředu. Všichni praktikující dzogčhenu musí spolupracovat a být semínkem takového poznání na této planetě. Proto je důležité, abychom měli místo a "výchozí bod" pro uplatnění tohoto. Toto místo se nazývá Dzamling Gar.

Už dříve jsem řekl, že jsem spokojený s tímto místem, protože tu jsou příznivé okolnosti. Nevíme, jak dlouho každý z nás bude žít. Máme velmi krátký život. Ale přesto děláme to nejlepší, co můžeme.

Takže já jej rovněž věnuji tímto způsobem. Každý jej může věnovat svým způsobem.

Dobře, a jak to tedy zde aplikujeme: Máme zde osoby, kteří skutečně aplikují tyto věci a dají vám informace. Dobře poslouchejte, jak můžeme spolupracovat a dát dohromady naši energii. Ve skutečnosti bychom měli dělat to, co jsem napsal v Písni a tanci Dzamling Garu.

Žádné komentáře:

Okomentovat