Pozdrav z Lutychu

Zdravím vás do Brna z belgického Lutychu, kam jsem dnes docestoval poté, co jsem hned první den v cizině stihl ztratit občanku, se kterou jsem sem přiletěl. Krom příjemné hodinky strávené na policii a spoustě hodin hledání ubytování to začíná vypadat docela dobře. Dokonce se mi na mou výzvu v Norbunetu ozvalo pár lidí z Holandska, jiných částí Belgie a Kolína nad Rýnem, tj. z dojezdové vzdálenosti. Jen tak pro informaci, v Belgii prakticky - až na jednotlivé praktikující - neexistuje dzogčhenová komunita, gakyil a nic takového, nicméně na základě mé výzvy už došlo k nápadu, že by se tu od března mohla vyzkoušet společná setkání a praxe v Bruselu, kam to je z většiny Belgie hodina až hodina a půl jízdy vlakem.

P.S.. Pro anglicky zdatné si jako bonus dovoluji odkázat na zajímavý článek známého psychologa a religionisty Dr. Charlese Tarta, jak popisuje své zkušenosti z meditačního retreatu, kde po letech se dostal ke zkušenosti přirozenosti mysli...

Zaujalo mě...

„Probuzeni není možné ničím docílit. Nemůže tedy být nic, co je pro něj důležité, protože není možné se k němu žádným způsobem dopracovat. Zároveň vše čeho můžeš dosáhnout můžeš ztratit. :-) Jak být pořád Tady a Teď? Stejně z toho zase vypadneš, kdyby ses o to snažil. :-) Kdo je ten, který se snaží něčeho dosáhnout? Pořád je to mysl, která se snaží zbavit sama sebe. A to co možná nejlepším a nejefektivnějším způsobem. Když to vzdáš a přestaneš na to myslet, když se oddáš svojí bezmocnosti, protože vidíš, že není možné vůbec nic dělat........ Pak co zůstane je Teď a Tady. Tvoje vlastní přirozenost.“

-- Marta
link